„Nekoukej do toho slunka, oslepneš!“ říkala mi babička, když jsem byl o pár let mladší a několik desítek kilo lehčí. Samozřejmě jsem do něj koukal o to víc a samozřejmě mě pak z toho bolely oči. Ale neoslepl jsem, i když nějakou tu dioptrii na očích mám.
„Nekoukej do toho slunka dalekohledem, oslepneš!“ říkám vám teď já.
A myslím to sakra vážně.
Při pozorování Slunce je třeba mít neustále na paměti jednu věc – bez dodržení správného postupu se správnou výbavou je pozorování Slunce vysoce nebezpečné. V nejlepším případě si pouze zničíte optiku, v tom horším oslepnete.
Zaručeně.
Možná jste někdy zkoušeli lupou zapálit kousek papíru, nebo, nedej bože, i nějakého chudáka mravence. No a teď si představte, že místo mravence pálíte svoji zorničku…
Prostě buďte opatrní, všechno desetkrát zkontrolujte a pak raději ještě jednou. Škody jsou nenávratné.
A teď už dost odrazování. Pojďme si říct, jak tedy Slunce bezpečně pozorovat a co na něm vlastně můžeme spatřit.
- Výbava na pozorování Slunce
- Co pozorovat na Slunci
- Zatmění Slunce v Česku
- Návod na pozorování se slunečním filtrem
Výbava pro pozorování Slunce
Svářečské sklo
Úplně nejzákladnějším a nejlevnějším prostředkem, který vám umožní bezpečně podívat se přímo na Slunce, je svářečské sklo stupně 13-14, tedy nejvyšší ochrany. Stojí pár korun a můžete jím pozorovat zatmění Slunce, ale žádné detaily.
Brýle pro pozorování Slunce
Možnosti jsou v podstatě dvě. Buďto můžete pořídit svářečské brýle (opět se stupněm ochrany 13-14), nebo papírové sluneční brýle, které mají místo sklíček kovovou folii. Obě možnosti vychází cenově zhruba nastejno, stojí cca stovku. Vhodné pro pozorování zatmění Slunce.
Filtry pro dalekohledy
Se slunečními filtry můžeme Slunce pozorovat prakticky v každém dalekohledu, ať už zrcadlovém nebo čočkovém, ale i v klasických binokulárech. Sluneční filtry se nasazují do vstupního otvoru teleskopu před veškerou jeho optiku, aby nedošlo k jejímu poničení. Fungují tak, že propouští pouze 0,001 % slunečního záření.
K dispozici jsou sluneční filtry z kovové folie, které bývají levnější, zato jsou náchylnější k poničení. A jakmile je filtr byť jen trochu poničený, doporučuju jej už nepoužívat a vyhodit. Za slepotu to nestojí.
Druhou možností jsou skleněné filtry. Jsou násobně dražší a o to kvalitnější. Vydrží prakticky napořád.
Solární dalekohledy
Záležitost pro opravdové fajnšmekry, kteří jsou ochotní vypláznout 30.000 (minimálně!) za dalekohled, který lze použít fakt jenom k pozorování Slunce. Na rozdíl od předchozích možností však získáváte unikátní a úchvatnou podívanou na sluneční protuberance, filamenty a obří výboje, což je vskutku nádhera.
Sluneční dalekohledy zahrnují soustavu čoček a zrcadel, stejně jako každý jiný dalekohled. Co je na nich tedy tak zvláštního?
Jejich fígl však spočívá v tom, že umožňují pozorování pouze jedné světelné vlnové délky, a to 656,28 nm, což odpovídá zhruba oranžové barvě. Záření na této vlnové délce vzniká v atomu vodíku při přechodu elektronu ze třetí na druhou energetickou hladinu. Právě na této vlnové délce je možné pozorovat sluneční procesy.
Tohoto je dosaženo s využitím tzv. H-Alfa etalonů a filtrů, které propouští zmiňovanou vlnovou délku a její blízké okolí, které je možné nastavit. Tyto optické prvky jsou zabudovány přímo v dalekohledu a v kombinaci se speciálními okuláry umožňují tato pozorování Slunce.
Co na Slunci můžeme pozorovat
Zatmění Slunce v Česku
Čas od času může dojít k tomu, že Měsíc při svém putování oblohou zakryje Slunce. Buďto částečně, kdy Slunce jenom lízne, nebo úplně. V závislosti na tom, jak blízko Zemi se zrovna Měsíc nachází pak může dojít k prstencovému zatmění.
Do roku 2036 nás čeká šest zatmění Slunce, která budou alespoň částečně pozorovatelná z České republiky. Mrkněte do následující tabulky:
Datum | Čas maxima | Procento zákrytu | Typ zatmění |
29. března 2025 | 12:18 | 19,1 | Částečné |
12. srpna 2026 | 19:11 | 88,5 | Úplné |
2. srpna 2027 | 10:15 | 51,6 | Úplné |
1. června 2030 | 6:17 | 71,0 | Prstencové |
20. března 2034 | 11:39 | 13,5 | Úplné |
21. srpna 2036 | 19:06 | 70,4 | Částečné |
Sluneční skvrny
Slunce je obří koule žhavého plazmatu, které je lidově označováno jako čtvrté skupenství hmoty. Vlivem magnetického pole však dochází ke vzniku oblastí, které jsou o téměř dva tisíce stupňů chladnější než jejich okolí. Oblasti se pak jeví jako tmavé až černé a mohou dosahovat velikosti až 160.000 km!
Jevy chromosféry
S využitím solárních dalekohledů můžeme pozorovat dlouhé a široké výtrysky plazmatu zvané spikule. Výtrysky dosahují výšky 10-16 tisíc kilometrů a šíří se rychlostí 20-30 km/s. Další typy výtrysků či povrchových jevů se pak nazývají flokule a fakule.
Za dobrých podmínek pak můžeme pozorovat i obloukové až kruhové výtrysky, které velikostí dosahují až milionu kilometrů!
Jak pozorovat slunce dalekohledem se slunečním filtrem
- Zakryjte krytkami hledáček, nebo ho raději úplně sundejte z dalekohledu. Zvyk je potvora a může se stát, že se do něj omylem podíváte.
- Zkontrolujte stav filtru. Pokud obsahuje náznak sebemenšího poškození, raději se na pozorování vykašlete.
- Nasaďte filtr na dalekohled.
- Zkontrolujte, zda filtr dobře sedí a plně zakrývá objektiv dalekohledu.
- Namiřte dalekohled zhruba ke Slunci, do Slunce se nedívejte, případně pouze s brýlemi pro pozorování Slunce.
- Zkontrolujte, zda filtr dobře sedí a plně zakrývá objektiv dalekohledu.
- Zamiřte dalekohled přesně na Slunce. Sledujte stín dalekohledu, podle jeho tvaru poznáte, kdy máte přesně zamířeno.
- Zkontrolujte, zda filtr opravdu dobře sedí a plně zakrývá objektiv dalekohledu.
- Můžete pozorovat Slunce.